Praha plná historie

Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš. Od 9. století býval sídlem českých knížat, později králů a od roku 1918 je sídlem prezidenta republiky. Dvakrát v dějinách se stal hlavní rezidencí císaře Svaté říše římské.

Postupnými přístavbami a úpravami vznikl z hradiště založeného v 9. století, se svými rozměry 570 m délky a 128 m šířky jeden z největších hradních komplexů na světě. Je považován nejen za symbol města, ale i české státnosti a podle Guinessovy knihy rekordů za největší starobylý hrad na světě.

Součástí hradu je Katedrála svatého Víta, tradiční místo korunovací českých králů i jejich posledního odpočinku. Mimo mnohých českých panovníků (včetně čtyř císařů), pražských biskupů a arcibiskupů, duchovních, šlechticů i jiných lidí spjatých s pražským dvorem jsou v katedrále pochováni i někteří světci – velká část českých zemských patronů (sv. Václav, Vít, Vojtěch, Zikmund nebo Jan Nepomucký). Jsou zde také uloženy české korunovační klenoty. Zdroj CC-BY-SA

Karlův most je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a druhý nejstarší dochovaný most v České republice. V Čechách to byla v pořadí čtvrtá kamenná mostní stavba, po mostu Juditině, Píseckém a Roudnickém.

Karlův most nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 při jarním tání ledů. Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Praha se stala i díky kamennému mostu významnou zastávkou na evropských obchodních stezkách.

Od konce 17. století bylo postupně na most umístěno 30 převážně barokních soch a sousoší. Původně se mu říkalo jen „kamenný“ nebo „pražský“ most. Název „Karlův most“ se vžil až kolem roku 1870 na základě dřívějšího podnětu K. H. Borovského. Zdroj CC-BY-SA

Staroměstské náměstí (dříve také Velké náměstí, lidově dnes Staromák) je náměstí v Praze v centrum Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m². Prochází tudy královská cesta.

Staroměstské náměstí obklopují pozoruhodné historické stavby, například Staroměstská radnice s orlojem, Týnský chrám, husitský kostel svatého Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských, dům „U Kamenného zvonu“ a další. Uprostřed Staroměstského náměstí stojí pomník mistra Jana Husa. Ve sklepeních domů, jež náměstí lemují, můžeme najít románské a gotické základy. Na nich stojí renesanční, barokní a rokokové domy. Zdroj CC-BY-SA

Staronová synagoga v Praze je jedna z nejstarších synagog v Evropě, která se stále používá k náboženským obřadům. Zároveň je jednou z nejstarších dochovaných synagog ve střední Evropě a také nejstarší dochovanou stavbou Josefova.

Vznikla někdy ve druhé polovině třináctého století, ještě na původních náplavkách Starého města pražského (v průběhu 13. století došlo ke zvýšení úrovně Starého města o 1–3 m jako součást protipovodňového opatření). Dříve se zvala Novou, protože v dnešní ulici Dušní existovala Stará synagoga. Později byla vystavěna synagoga nazvaná Nová škola a tak vznikl název Staronová synagoga. V historických materiálech se setkáváme též s názvem Velká škola.

Ke vzniku synagogy se váže i vznik židovského hřbitova Židovská zahrada, na Novém městě pražském. Synagoga se postupně stává centrem Židovského města. V jejím okolí vzniká volné prostranství, které je využíváno jako tržiště, či sem lidi chodí prát prádlo. Tento prostor plní též funkci protipožární, protože pokud hoří okolní domy, plameny nemohou přeskočit na synagogu. Zdroj CC-BY-SA

Národní divadlo v Praze patří mezi nejznámější divadla v České republice. Novorenesanční budova divadla Josefa Zítka je jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi jak z hlediska obecně národně-kulturního, historického, tak i z hlediska čistě architektonického.

Národní divadlo není jen divadelní budovou, ale vždy bylo i symbolem českého národního obrození. 16. 5. 1868 byl položen k divadlu základní kámen. Tento den byl spojený s velkými národními oslavami doplněný krojovanými průvody, kterých se zúčastnili všichni významní čeští umělci i politici. Stavba byla zahájena pod vedením architekta Josefa Zítka a byla celá financovaná z veřejných sbírek.

K původní stavbě Národního divadla byla posléze připojena Nová scéna - Laterna magika, vedlejší prosklená budova, která je postavena podle návrhu architekta Karla Pragnera. Zdroj CC-BY-SA

Žižkovský vysílač (též Žižkovská televizní věž, Žižkovská věž či TVPM) je jednou z pražských dominant a současně nejvyšší stavbou (216 m) ve městě, obsahuje tedy i nejvyšší stabilní bod ve městě – kótu 474 m n. m. Leží na rozhraní Žižkova a Vinohrad, v oblasti Mahlerových sadů. Byla postavena v letech 1985 až 1992 Inženýrskými a průmyslovými stavbami Ostrava podle návrhu architekta Václava Aulického a statiků Jiřího Kozáka a Alexe Béma.

Žižkovský vysílač je neodmyslitelnou dominantou hlavního města a již před dvacet let dotváří jeho panorama. Je jen velmi málo míst v Praze, odkud věž není vidět, a tak není divu, že se objevuje na většině fotografií turistů z celého světa. Zdroj CC-BY-SA

Legendární restaurace a musicbar Kuře v hodinkách nese název po stejnojmenném názvu rockového alba české skupiny Flamengo v čele se zpěvákem Vladimírem Mišíkem z roku 1972, které mnozí posluchači i kritici označili za nejzásadnější českou rockovou deskou.

Jedná se o jedinečný prostor, kde se setkávali a setkávají významní zástupci nejen české rockové hudební scény.

Kuře v hodinkách nabízí jedinečné prostory, ve kterých se nejen dobře najíte a napijete, ale můžete si poslechnout i vynikající živou muziku, nezřídka v unikátním složení slavných českých kapel a hudebníků.